Chceme papat zeleninu a ovoce ze Španělska a Turecka?

26. 03. 2020 10:19:13
V současné době se pěstuje zelenina na necelé jedné třetině výměry než v roce 1990 a spotřeba u nás výrazně roste (ale výměra je jen cca 10 tis. ha). Dováží se tedy to, co můžeme vypěstovat doma, konzumujeme pak známá rajčata.....

jahody .....bez chuti. Ve starých zemích EU produkce roste, vyplatí se jí podporovat. U nás je však lépe podporovat produkci mulčované trávy i ve 300 metrech nad mořem.

Těžko se dnes bude řešit tato situace pouze tím, že v současné době budeme dávat podpory na novou výstavbu skleníků či fóliovníků, které jsme nesmyslně privatizovali a následně zlikvidovali.

Nejprve bude asi nutné vyhodnotit stávající podpory starých zemí EU, abychom byli v produkci zeleniny konkurenceschopní, aby obrovské investice nebyly opět zmařeny.

Pro Vaši přesnější informaci uvedu údaje o sklizni nejznámějších druhů zeleniny:

Produkce v tis. tunách, rok 2000, poslední tři roky, v % nyní k 2000

Mrkev 58 tis. tun (2000), 23 tis. tun, 39 %

Petržel 16 tis. tun (2000), 2,5 tis. tun, 16 %

Kedlubny 16 tis. tun (2000), 4 tis. tun, 25 %

Zelí 134 tis. tun (2000), 42 tis. tun, 31 %

Okurky 15 tis. tun (2000), 3 tis. tun, 20 %

Rajčata 31 tis. tun (2000), 8 tis. tun, 27 %

Česnek 7 tis. tun (2000), 0,7 tis. tun, 10 %

Je to velmi politování hodná statistika, když si neumíme doma v podmínkách vhodných pro pěstování zeleniny vypěstovat ani ty nezákladnější druhy, kde spotřeba roste.

Proč tomu tak asi je?

Zemědělská politika EU včetně podpor, je řízená k likvidaci českého zemědělství a k ovládnutí našeho trhu se zeleninou a dalšími produkty.

Co nám tento stav říká?

Spotřeba zeleniny je u nás až ze 70 % řešena zeleninou dováženou, protože spotřeba zeleniny za poslední roky dynamicky roste a produkce se mění velmi málo.

Konzumujeme dováženou zeleninu a nevíme na jakých půdách je pěstována, čím je chemicky ošetřována, jaká hnojiva byla použita, zda není pěstována v oblastech například kontaminovaných ze spaloven a podobně. Tato dovážená vzhledově bezkonkurečně zelenina se prodává nejen v maloobchodním prodeji velkých marketů, ale i na tržištích, v hotelích, stravovacích službách atd.

Nebylo by vodné podpořit domácí výrobu, jak to dělají všechny staré země EU, tzn. pěstovat si zeleninu v domácím prostředí pod kontrolou naší armády inspektorů a přitom zaměstnávat lidi hlavně na venkově.

Obdobnou statistiku je možné vidět u pěstování ovoce, kde jsme měli obrovskou tradici a byli jsem vývozci několika druhů ovoce. Současná situace je stejně žalostná jako u zeleniny.

Sklizeň jednotlivých druhů ovoce běžných odrůd je uvedena v následující tabulce:

Produkce v tis. tunách, rok 2000, poslední tři roky, v % nyní k 2000

Jablka 339 tis. tun (2000), 128 tis. tun, 37,7 %

Hrušky 25 tis. tun (2000), 4 tis. tun, 14,8 %

Meruňky 7 tis. tun (2000), 2 tis. tun, 31 %

Švestky 14 tis. tun (2000), 5 tis. tun, 33 %

Třešně 14 tis. tun (2000), 2,4 tis. tun, 17,5 %

Rybíz 18 tis. tun (2000), 1,8 tis. tun, 10 %

Angrešt 7 tis. tun (2000), 0,04 tis. tun, 0,6 %

Na tuto uvedenou devastaci stačilo patnáct let, kdybychom měli veřejně dostupná statistická data za roky 1990 byl by pohled na procento současné produkce ještě smutnější. Je ale řada sadů a jen těch extenzivních ekologických, které jsou masivně podporovány, a to 408 až 777 eur na hektar, to je cca 11 220 Kč na hektar až 21 367 Kč na hektar; kde jsou objemy sklizně? Buď nejsou uvedeny ve statistikách, neplatí se z nich daně nebo sklizeň není a tím jsou dotace vypláceny zbytečně. U sadů je třeba masivně podpořit jejich založení, investice do ochrany před krupobitím, zavlažování a v neposlední řadě na výstavbu a technologie temperovaných skladů.

Co naše potraviny chudých, brambory?

Brambora je plodina, která zúrodňuje půdu, je to vynikající předplodina pro téměř všechny plodiny, vyčistí pozemky bez použití chemických prostředků. Je to však náročná plodina na pracovní sílu, je nutné na její vypěstování vynaložit vysoké náklady na hektar a pokud je u pěstitele sucho a světová nabídka převyšuje poptávku, je těžko rentabilní, ale platí to i naopak.

Brambory jsme pěstovali v roce 1989 na 115 446 ha orné půdy a v posledních třech letech se pěstují včetně cca 6 000 ha brambor na škrob, na výměře 23 až 24 000 hektarů půdy, to je 20,7 % z původně osázené plochy. I když spotřeba brambor neroste, přesto se dováží více než polovina konzumních brambor a výrobků z brambor se dováží více než 70 %.

Je nutné potraviny jako jsou brambory dovážet? Nebylo by vhodnější podpořit domácí výrobu a s tím spojenou hlavně výstavbu temperovaných skladů? Pak by většinu dovážených produktů z brambor, kterých je obrovské množství, bylo možné vyrábět doma z našich brambor a zaměstnávat naše lidi, mít pod kontrolou hnojení průmyslovými hnojivy a ochranu chemickými prostředky? (Použití chemických prostředků máme jednu z nejnižších v Evropě, 1,85 kg účinné látky na hektar oproti například Belgii 7,8 kg, Holandsku 6,2 kg, SRN 3,4 kg účinné látky na hektar).

Autor: Zdenek Jandejsek | čtvrtek 26.3.2020 10:19 | karma článku: 35.17 | přečteno: 1267x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ekonomika

Ladislav Jílek

Něco k huti Liberty

My starší ji známe pod jménem Nová huť Klementa Gottwalda. Ti ještě starší ji znali pod jménem Jižní závod, který jí dali Němci, kteří ji začali stavět během 2SV.

25.3.2024 v 16:35 | Karma článku: 22.65 | Přečteno: 597 | Diskuse

Milan Smutný

Nesnesitelně drahá láce solárních a větrných zdrojů

Daňoví poplatníci v Německu se vztekají: v rozporu s vládní ideologií zjišťují, že zelená tranzice levnými zdroji ze slunce a větru se nejen nekoná, ale devastuje ekonomiku, soukromé i veřejné rozpočty a vede k politickému chaosu.

25.3.2024 v 11:31 | Karma článku: 35.74 | Přečteno: 904 | Diskuse

Markéta Šichtařová

Co se to děje s úroky?!

Už tento týden bude znovu Česká národní banka rozhodovat o nastavení jejích úrokových sazeb. A ekonomové ve svých reportech skoro o ničem jiném nemluví.

20.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 34.95 | Přečteno: 1572 | Diskuse

Karel Trčálek

Čelíme statistickému zkreslení paní Šichtařové!!!

Počet lidí, kteří jsou přesvědčení, že je paní Šichtařová ekonomka, v roce 2023 stoupl o 173 000 na 4,224 milionu lidí. Vyplývá to ze statistik paní Šichtařové...

18.3.2024 v 8:43 | Karma článku: 19.36 | Přečteno: 496 | Diskuse

David Kunc

Ekonomické události 11. týdne

Americká inflace se delší dobu pohybuje nad 3 %. Aby inflace zpomalila, bude muset zpomalit i americká ekonomika - což, se možná již pomalu začíná dít. Dokud v USA nenastanou podobné symptomy jako v EU, bude inflace patrně vyšší

18.3.2024 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 913

Zdeněk Jandejsek pracuje v zemědělství a potravinářské výrobě celý svůj profesní život. Pochází se staré rolnické rodiny, která bez přerušení hospodaří od roku 1630. Žije na vesnici. Na základě celoživotních praktických zkušeností a odborných znalostí obhajuje zájmy zemědělců doma i v zahraniční. Skutečný zemědělec hospodaří s péčí řádného hospodáře a je prvním ekologem. Zná přírodu, protože v ní žije.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...